Biologie - list
9. 12. 2010
LIST
- Obvykle zelený, má omezený růst (např. stonek za dobrých podmínek může vyrůst o dva metry, ale list má přesně dané, jak bude velký).
- Slouží hlavně k fotosyntéze (protože je zelený a může nachytat hodně světla).
VZNIK LISTU:
Na stonku (větvičce) se udělá pupen, který je tvrdý => chrání mladý list (před vysycháním).
TYPY LISTU:
1. Dělohy – tento typ vzniká nejdříve (první lísteček rostlinky). Má většinou zásobní funkci a jednoduchou stavbu, často uschne a odpadne, když se rostlina rozroste )protože už si fotosyntézou dokáže vyrobit energii a nepotřebuje tedy žádný zásobní list.
2. Asimilační listy – mají listovou čepel, řapík (podívejte se do učebnice na obrázek!!!); řapík občas může chybět (pak jsou listy přisedlé – nemají „tu šťopku“ – např. dub letní).Může mít i palisty (= malé lístečky vyrůstající z řapíku). Je jasné už z názvu, že asimilační listy slouží k fotosyntéze (prostě normální listy, které běžně vidíme na stromech, no).
3. Listeny – to jsou lístečky, ze kterých vyrůstají květy, následně plody – např. stopka u jahody.
Dvoulící list = list, který má spodní stranu jinou než vrchní (většina rostlin).
Jednolící list = list, který má obě strany stejné (těch je málo, např. kosatec).
Většina rostlin má souměrné listy, ale např. jilm má nesouměrný list.
RŮZNOLISTOST = HETEROFYLIE = když má strom nebo rostlina několik druhů listů (když to přeženu, příkladem je rostlina, která má zároveň listy lípy i javoru – prostě její listy nemají jen jeden tvar, ale více tvarů).
LISTOVÁ ŽILNATINA = uspořádání cévních svazků v listech. Navazuje na vodivá pletiva stonku a má za úkol rozvádět živiny a vodu v listech. Navíc zpevňuje listy – jedná se o nejpevnější a nejodolnější část listu. Existuje několik typů žilnatiny:
1. Vidličnatá (jinan dvoulaločný = ginkgo ).
2. Rovnoběžná nebo souběžná (píší zde, že to mají rostliny lipnicovité, nevím, jak si to představit).
3. Zpeřená – např. buk – z hlavní žilky vybíhají žilky vedlejší (takový „žebříček“).
4. Dlanitá – např. javor.
JEDNODUCHÉ LISTY – to snad nemusím vysvětlovat :-)
SLOŽENÉ LISTY:
a. Dlanitě složené – např. jírovec, konopí – lístky jsou složené „dokolečka“
b. Lichozpeřené – lístky jsou vždy „vedle sebe“, na vrcholu je jeden (např. akát)
c. Sudozpeřené – lístky jsou také „vedle sebe“, ale na vrcholku není žádný (např. hrach – na konci místo lístku úponka)
POSTAVENÍ LISTŮ NA STONKU:
1. Střídavé
2. Vstřícné (vždy dva vedle sebe)
3. Přeslenité – z jednoho místa na stonku vyrůstají ne dva, ale více lístků, např. vraní oko čtyřlisté
LISTOVÁ MOZAIKA = uspořádání listů tak, aby si nestínily („cik cak“)
SLOŽENÍ LISTU:
1. Jednovrstevná pokožka – na spodní i vrchní straně listu
2. Mezofyl – vrstva mezi spodní a vrchní pokožkou, slouží k fotosyntéze, dělí se na:
a. Palisádový parenchym – obsahuje hodně chloroplastů, zásadní význam pro fotosyntézu.
b. Houbovitý parenchym – menší množství chloroplastů; hlavně odvádí asimiláty (= látky vzniklé při fotosyntéze, hlavně glukóza) dál do rostliny.
OPAD LISTŮ:
V řapíku je odlučovací vrstva, ve které vlivem různých reakcí dochází k „odlomení listu“. Kdyby si rostlina nechala listy na zimu, nebyla by schopna doplňovat zásoby vody (protože těmi listy se vypařuje voda; když je chladno, vzniká výparné teplo => vypařuje se hodně vody). Rostlina by to nezvládla a uschla by.
PŘEMĚNY LISTŮ:
Mohou se přeměnit na trny, úponky, šupiny, výtrusnicové listy…
HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM LISTŮ:
1. Zelenina (hlávkové zelí, salát)
2. Léčivé látky (máta, bříza).
3. Koření (bobkový list).
4. Pochutina (čajovník).
Píce, krmivo pro hospodářská zvířata
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář