- tvarově dost rozmanité, na povrchu plno panožek, výstupků

- dělí se příčně, ne podélně

- žijí v půdě, slané i sladké vodě, mohou být i parazité

MĚŇAVKY = AMÉBY

- améboidní pohyb - buňka přelévá svojí vnitřní cytoplazmu do panožek a výstupků, které se proto "nafukují" a zase splaskávají  - buňka se ve finále kutálí, dělá přemety, je celkem rychlá

- při kutálení může "potkat" nějakou potravu - panožkami ji obejme a v tom prostoru se vytvoří potravní vakuoly (vypustí nějaké enzymy, které potravu rozleptají)

MĚŇAVKA VELKÁ

- jako spora přežívá i ve shnilém seně, ale "roste a vyvíjí se" až ve stojatých vodách

- není to parazit

- má velké jádro

- přezimuje v půdě jako spora

- měří až 1 mm

MĚŇAVKA ÚPLAVIČNÁ

- vytváří spory (= cysty)

- řádí ve střevech, způsobuje úplavici (= dizentérii) - enzymy porušují střevní buňky => křeče v břiše, průjmy

- přenašeč = špatná voda

- dříve hodně rozšířená, dnež už tolik ne

MŘÍŽOVCI

- už vymřeli, zbyly jen schránky z SiO₂ (jsou to tedy fosilní prvoci)

- dnes možná poslední jedinci v teplejších mořích

- součástí schránky je chytin

- např. aktinoma (to si prý nemusíme pamatovat)

DÍRKONOŠCI

- spíš kulovité schránky

- většina druhů opět fosilní

- schránka z CaCo₃ => spoluvytváří vápencové útesy

- schránky jsou protkané panožkami (vypadají jako ježek v kleci; do těch panožek vstřikují cytoplazmu, proto se panožky napínají a stahují => pohyb)